Mapa - Družkivka (Druzhkivka)

Družkivka (Druzhkivka)
Družkivka je město (do července 2020 město oblastního významu) v Doněcké oblasti na Ukrajině. Náleží do kramatorské aglomerace. Rozkládá se blízko soutoku řek Křivý Torec a Kazenný Torec. Od Doněcku je vzdálená vzdušnou čárou 66 kilometrů, po silnicích 75 km, po železnici 72 km.

Podnebí v okolí Družkivky je charakterizované horkými léty, mírně chladnými zimami, nízkými srážkami, proměnlivými směry větrného proudění a pozvolným přechodem mezi ročními dobami.

Mluví se zde převážně rusky.

Sídlo vzniklo v 18. století, první zmínka o něm je z roku 1781.

V roce 1870 při budování železnice Kursk-Charkov-Azov byla šest kilometrů severně od osady (svobody) Paršakovka vybudována železniční stanice Družkovka, při níž se vytvořila dělnická osada a s níž Paršakovka časem splynula.

Na počátku 20. století se ves Družkovka nacházela v bachmutském újezdu (okrese) jekatěrinoslavské gubernie a byly v ní tyto podniky: litinové a ocelové hutě (postavené Francouzi, hlavní výrobek: kolejnice), ocelové hutě s technickým závodem (postavený Belgičany, produkoval díly pro železnici), cukrovar. V místě v té době žilo kolem šesti tisíc lidí. Do roku 1913 se počet obyvatel zvýšil na 13,5 tisíce, v místě se usadilo mnoho rolníků z orelské a kurské gubernie. Ves měla dvě nemocnice, dva kostely a čtyři základní školy. Během prvních sovětských pětiletek byl v místě vybudován závod na výrobu drobného kovového zboží, elektrárna a stávající kovozávody byly vybaveny novými provozy.

27. října 1938 dostala obec Družkovka statut města. Do roku 1939 v něm žilo 32 tisíc lidí, bytový fond se od roku 1913 ztrojnásobil. Ve městě byly následujícího roku nemocnice, čtyři lékařská střediska, osm všeobecně vzdělávacích škol, dělnická přípravka, večerní oddělení strojírenské technické školy, kino, dva kluby a sportovní stadion.

Během druhé světové války byla Družkivka 26. října 1941 obsazena německými vojsky, osvobozena byla definitivně 6. září 1943.

V poválečných desetiletích byly ve městě postaveny závod na výrobu stavebních materiálů, závod na výrobu plynu, porcelánka, úpravna rud a postaven silniční most přes řeku Křivý Torec. V roce 1981 byl na Leninově ulici vztyčen pamětní znak na oslavu dvousetletého výročí první zmínky o městě. Dne 12. září 2008, v předvečer Dne města, byl u budovy městské rady odhalen památník kozáků.

Mapa - Družkivka (Druzhkivka)
Mapa
Google Earth - Mapa - Družkivka
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Družkivka
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Družkivka
OpenStreetMap
Mapa - Družkivka - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Družkivka - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Družkivka - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Družkivka - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Družkivka - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Družkivka - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Družkivka - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Družkivka - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Družkivka - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Družkivka - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Ukrajina
Ukrajinská vlajka
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě. Rozlohou je Ukrajina druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruské federace, se kterou na východě a severovýchodě sousedí. Na východní části jejího území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě jsou jejími sousedy Maďarsko, Slovensko a Polsko, na severu Bělorusko a na východě Ruská federace. Jižní hranice státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Ukrajina má rozlohu 603 628 km². S populací asi 41,7 milionu lidí je osmou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavní a největší město Kyjev leží na Dněpru, nejdelší a nejdůležitější ukrajinské řece.

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km².
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
UAH Ukrajinská hřivna (Ukrainian hryvnia) â‚´ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
PL Polština (Polish language)
RU Ruština (Russian language)
UK Ukrajinština (Ukrainian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Bělorusko 
  •  Maďarsko 
  •  Moldavsko 
  •  Polsko 
  •  Rumunsko 
  •  Rusko 
  •  Slovensko